Barvivem henny je lawson, který vzniká z glykosidů hennosid A, B a C štěpením cukru. Dále listy henny obsahují asi 10 % tříslovin. Barvení hennou má velmi starou tradici. Používali ji Arabové již před Mohamedem, marocké kultury se zmiňují ve 12. století a císař Fridrich II. vydal ve 13. století nařízení o používání henny. V Persii byla henna velmi důležitým vývozním artiklem. Kromě barvení textilu se henna používala i k obřadnímu barvení. Například v severní Africe si celé svatební hostiny na oslavu barvily dlaně a chodidla na červeno. Hennou se barvívaly také nehty a v neposlední řadě vlasy na červeno. Marocká barva na vlasy je známá jako "Cheh", což je směs henny s pelyňkem (Artemisia). Dalším výrobkem z henny je směs práškové henny s práškovými listy indiga zvaná "reng". "Mehudi" je indický výrobek z henny, ve kterém jsou slabě dřevnaté, trnité výhonky smíchány s listy. Používal se k barvení kůže.

Henna patří mezi oxidační barviva, lze ji použít k přímému barvení bílkovinných vláken (vlna a hedvábí) i celulózových vláken (bavlna, viskóza) bez mořidla. Barevné odstíny se pohybují od hnědooranžové po jasně červenou a hnědou. Na vlně získáte krásné zářivě oranžové tóny, které se například s aluminou stávají o něco zářivějšími. Henna se musí vždy barvit při poměrně vysokých teplotách, aby vznikly krásné jasné barvy. Barvicí lázeň by měla mít 80 až 90 °C, vlasy se během barvení obalují teplou látkou. Stálost obarvených textilií na světle se pohybuje mezi 3 a 4, stálost při praní mezi 4 a 5.